Ve vyspělých zemích EU a jinde ve vyspělém světě se ve stavebnictví využívají vzorové standardizované smlouvy např. ÖNORM B 2110 (Rakousko), VOB/B (Německo), AB 92 a ABT 93 (Dánsko), CCAG (Francie a Belgie), DPR 207/2010 (Itá­lie), UAV 1989 a 2012 (Nizozemsko) nebo standard smluvních podmínek pro výstavbu pozemních a inženýrských staveb YSE 1998 ve Finsku, ICS 30:2012 na Islandu, AB 04 ve Švédsku a NS8406.E:2009 v Norsku, mezinárodní vzory FIDIC, AIA, DBIA v USA, NEC a JCT v UK apod. Je tomu tak proto, že je to pro všechny výhodné. Taková smlouva je účelným kompromisem.

Pánové Hart a Holmström dostali za myšlenku takového účelného smluvního kompromisu Nobelovu cena za ekonomii za tzv. teorii kontraktů, která nám říká, že: "Vztahy typicky zahrnují konflikt zájmů, smlouvy proto musí být připraveny tak, aby zajistily, že strany budou dělat vzájemně prospěšná rozhodnutí".

V oblasti inženýrských staveb jsou v Česku již poměrně dlouho u některých investorů zavedeny nebo se dále zavádějí vzory FIDIC viz aktivity www.cace.cz.

Není ovšem pravděpodobné, že by se vzory FIDIC staly plošným standardem pro všechny menší a střední pozemní stavby v Česku. V této oblasti pozemních staveb je dnes v Česku standardizace nulová. Z důvodu neexistujících potřebných obecně akceptovaných standardů, nové regulace veřejného zadávání a nového občanského zákoníku vznikla platforma, která má za cíl vytvoření a zavedení Českého standardu smlouvy pro projektování a Českého standardu smlouvy pro výstavbu pozemních staveb do praxe.

I díky této iniciativě došlo k rozhodnutí o vytvoření Pracovní skupiny 02 Zadávání, projektové řízení a smlouvy v rámci odboru Koncepce BIM České agentury pro standardizaci viz https://www.agentura-cas.cz/BIM_ps. Tato Pracovní skupina má za úkol smluvní standard zpracovat.